Národní úložiště šedé literatury Nalezeno 11 záznamů.  1 - 10další  přejít na záznam: Hledání trvalo 0.00 vteřin. 
Moderní dokončovací metody opracování implantátů
Večeřa, Tomáš ; Ohnišťová, Petra (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce přináší obecný přehled o kloubních implantátech a přehled současných používaných materiálů a metod výroby implantátů, včetně aditivních metod. Větší pozornost je věnována dokončovacím metodám omílání a nové metodě elektrolytického čištění za sucha systému DLyte. V experimentální části je navržen experiment pro vyhodnocení a porovnání vlivu systému DLyte na povrch vzorku. Připraveno je šest vzorků ze slitiny titanu TI6Al4V o různých vstupních drsnostech. Jejich vstupní struktura povrchu je analyzována.
Příprava vzorků pro elektrochemické studium povrchů – transport vzorku mezi UHV a elektrochemickým prostředím
Jakub, Zdeněk ; Vanýsek, Petr (oponent) ; Bartošík, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem vybraných povrchů oxidů železa, konkrétně Fe3O4(001) and -Fe2O3(012). Použité výzkumné metody spojují tradiční techniky používáné v prostředí ultravysokého vakua (UHV) s technikami používanými v elektrochemickém (EC) prostředí. Současný stav poznání související s vybranými povrchy je stručně shrnut, je diskutována nutnost porozumět chování těchto materiálů také v elektrochemickém prostředí. V této práci je prezentován návrh a konstrukce systému pro transport vzorků z UHV do EC prostředí, jednotlivé konstrukční detaily jsou popsány a diskutovány. Vyvinutý systém je použit pro testování stability známé (2×2)R45° povrchové rekontrukce na Fe3O4(001). Zmíněná povrchová rekonstrukce je používaná jako substrát, který stabilizuje jednotlivé adsorbované atomy a zabraňuje jejich shlukování, což umožňuje zkoumat katalytické vlastnosti jednotlivých atomů. Experimentální část této práce ukazuje, že tato rekonstrukce je stabilní i v reálných podmínkách, přežije kontakt se vzduchem i vodou. Dále jsou v této práci prezentovány první obrázky povrchu -Fe2O3(012) pořízené rastrovacím tunelovacím mikroskopem (STM). Obě dosud známé povrchové rekonstrukce tohoto povrchu byly zobrazeny s atomárním rozlišením. Současný model (1×1) povrchu je touto prací potvrzen, pro (2×1) povrch prezentujeme nový povrchový model navrhnutý na základě pořízených STM obrázků. Dále byly provedeny studie adsorpce H2O a O2 na (2×1) rekonstruovaném povrchu pomocí časosběrného STM zobrazování.
Moderní výrobní technologie dílu kolenního implantátu z UHMWPE
Urbancová, Kateřina ; Sliwková, Petra (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou individuálních kloubních náhrad. Práce obsahuje souhrn soudobých moderních materiálů pro výrobu umělých kloubních náhrad, zaměřuje se však především na plastovou femoro-tibiální část implantátu vyráběnou běžně z ultra vysokomolekulárního polyetylénu. Tento materiál je aktuálně volbou číslo jedna pro výrobu artikulačních povrchů kloubních náhrad. Pozornost je v práci věnována úpravě polyetylénovému povrchu, jelikož kvalita povrchu ovlivňuje opotřebení plastu, což je kritické pro životnost implantátu. Práce se věnuje i analýze koeficientu tření UHMWPE v kontaktu s titanovou femorální komponentou. Součástí práce je také analýza opotřebení vyřazených tibiálních vložek a mechanismů degradace UHMWPE.
Hodnocení struktury povrchu bezkontaktní metodou
Konečný, Jan ; Jankových, Róbert (oponent) ; Pernikář, Jiří (vedoucí práce)
Struktura povrchu je definována parametry z profilu základního, profilu drsnosti a profilu vlnitosti. V praxi se používá mnoho různých typů profiloměrů. Základním požadakem je kompatibilita jednotlivých výsledků. Úkolem práce je srovnání kontaktního a bezkontaktního snímání profilu.
Dosahovaná přesnost výrobku při řezání vodním paprskem
Jantač, Marek ; Osička, Karel (oponent) ; Kalivoda, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou řezání abrazivním vodním paprskem. V první části práce se rozebírají možnosti využití abrazivního paprsku v různých průmyslových odvětvích, jeho výhody a nevýhody. Dále způsoby obrábění abra-zivním paprskem jako řezání, soustružení a frézování. Potom se zaměřuje na technologie ve firmě AWAC, ve které byly uříznuty vzorky pro následné měření. Cílem měření bylo stanovit a porovnat drsnosti uříznutých ploch vzorků, které byly řezány metodou Abrasive Waterjet (AWJ) a Dynamic Waterjet (DWJ).
Moderní dokončovací metody opracování implantátů
Večeřa, Tomáš ; Ohnišťová, Petra (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Tato práce přináší obecný přehled o kloubních implantátech a přehled současných používaných materiálů a metod výroby implantátů, včetně aditivních metod. Větší pozornost je věnována dokončovacím metodám omílání a nové metodě elektrolytického čištění za sucha systému DLyte. V experimentální části je navržen experiment pro vyhodnocení a porovnání vlivu systému DLyte na povrch vzorku. Připraveno je šest vzorků ze slitiny titanu TI6Al4V o různých vstupních drsnostech. Jejich vstupní struktura povrchu je analyzována.
Moderní výrobní technologie dílu kolenního implantátu z UHMWPE
Urbancová, Kateřina ; Sliwková, Petra (oponent) ; Píška, Miroslav (vedoucí práce)
Tato bakalářská práce se zabývá problematikou individuálních kloubních náhrad. Práce obsahuje souhrn soudobých moderních materiálů pro výrobu umělých kloubních náhrad, zaměřuje se však především na plastovou femoro-tibiální část implantátu vyráběnou běžně z ultra vysokomolekulárního polyetylénu. Tento materiál je aktuálně volbou číslo jedna pro výrobu artikulačních povrchů kloubních náhrad. Pozornost je v práci věnována úpravě polyetylénovému povrchu, jelikož kvalita povrchu ovlivňuje opotřebení plastu, což je kritické pro životnost implantátu. Práce se věnuje i analýze koeficientu tření UHMWPE v kontaktu s titanovou femorální komponentou. Součástí práce je také analýza opotřebení vyřazených tibiálních vložek a mechanismů degradace UHMWPE.
Příprava vzorků pro elektrochemické studium povrchů – transport vzorku mezi UHV a elektrochemickým prostředím
Jakub, Zdeněk ; Vanýsek, Petr (oponent) ; Bartošík, Miroslav (vedoucí práce)
Tato diplomová práce se zabývá výzkumem vybraných povrchů oxidů železa, konkrétně Fe3O4(001) and -Fe2O3(012). Použité výzkumné metody spojují tradiční techniky používáné v prostředí ultravysokého vakua (UHV) s technikami používanými v elektrochemickém (EC) prostředí. Současný stav poznání související s vybranými povrchy je stručně shrnut, je diskutována nutnost porozumět chování těchto materiálů také v elektrochemickém prostředí. V této práci je prezentován návrh a konstrukce systému pro transport vzorků z UHV do EC prostředí, jednotlivé konstrukční detaily jsou popsány a diskutovány. Vyvinutý systém je použit pro testování stability známé (2×2)R45° povrchové rekontrukce na Fe3O4(001). Zmíněná povrchová rekonstrukce je používaná jako substrát, který stabilizuje jednotlivé adsorbované atomy a zabraňuje jejich shlukování, což umožňuje zkoumat katalytické vlastnosti jednotlivých atomů. Experimentální část této práce ukazuje, že tato rekonstrukce je stabilní i v reálných podmínkách, přežije kontakt se vzduchem i vodou. Dále jsou v této práci prezentovány první obrázky povrchu -Fe2O3(012) pořízené rastrovacím tunelovacím mikroskopem (STM). Obě dosud známé povrchové rekonstrukce tohoto povrchu byly zobrazeny s atomárním rozlišením. Současný model (1×1) povrchu je touto prací potvrzen, pro (2×1) povrch prezentujeme nový povrchový model navrhnutý na základě pořízených STM obrázků. Dále byly provedeny studie adsorpce H2O a O2 na (2×1) rekonstruovaném povrchu pomocí časosběrného STM zobrazování.
Dosahovaná přesnost výrobku při řezání vodním paprskem
Jantač, Marek ; Osička, Karel (oponent) ; Kalivoda, Milan (vedoucí práce)
Bakalářská práce se zabývá problematikou řezání abrazivním vodním paprskem. V první části práce se rozebírají možnosti využití abrazivního paprsku v různých průmyslových odvětvích, jeho výhody a nevýhody. Dále způsoby obrábění abra-zivním paprskem jako řezání, soustružení a frézování. Potom se zaměřuje na technologie ve firmě AWAC, ve které byly uříznuty vzorky pro následné měření. Cílem měření bylo stanovit a porovnat drsnosti uříznutých ploch vzorků, které byly řezány metodou Abrasive Waterjet (AWJ) a Dynamic Waterjet (DWJ).
Hodnocení struktury povrchu bezkontaktní metodou
Konečný, Jan ; Jankových, Róbert (oponent) ; Pernikář, Jiří (vedoucí práce)
Struktura povrchu je definována parametry z profilu základního, profilu drsnosti a profilu vlnitosti. V praxi se používá mnoho různých typů profiloměrů. Základním požadakem je kompatibilita jednotlivých výsledků. Úkolem práce je srovnání kontaktního a bezkontaktního snímání profilu.

Národní úložiště šedé literatury : Nalezeno 11 záznamů.   1 - 10další  přejít na záznam:
Chcete být upozorněni, pokud se objeví nové záznamy odpovídající tomuto dotazu?
Přihlásit se k odběru RSS.